Oldřich Janota

Gerda a káj

po cestách rozlitá je
voda jak sníh taje
v kamaších v dlouhé šále
vodí gerda káje

bratře můj
zase máš pohled jako když sníš za okny
bratře můj
zase máš v očích střípek zimní královny
pro mě máš jen lhostejnosti nájem

kousek za ostravou
jarní travou
kousek nad mou hlavou
mraky plavou
když náhle slunce
náhle srdce