Pacifik

^G My měli babičku čilou jak lasičku,
vs ^D távala o půl tře ^G tí,
říkala den co den:"Nespěte pořád jen,
^D čas jako mustang le ^G tí."
^C Brnkala na starém ^D spinetu, ^G kamarád její byl Vinnetou,
někdy též na moment přišel Old Shatterhand,
^D ten s ní hrál na trumpe ^G tu. ^C

®: ^C Usmívej se, ty můj ^G broučku, mládí smutek neslu ^C ší,
vzhůru pusu do ob ^G loučku, ať se srdce rozbu ^C ší,
^G úsměv, to je pohlazení, ^C úsměv lidi v lepší změní,
usmívej se, ty můj ^G broučku, ať nám smutno ne ^C ní! ^G

Když slunko vysvitlo, babičku to chytlo,
nebyla k udržení,
volal hlas přírody, lesů a hospody,
toho si člověk cení.
Spacák si narychlo sbalila, do termosky grog si nalila,
na tramp to valila pod jménem Dallila,
lidi, to je k zbláznění.
®:

Vyštěkly pistole do sklenic na stole,
když už nebylo co pít,
střepy, ty prej věstí vždycky ňáký štěstí,
babička dovedla žít.
A taky uměla vyprávět, jak jednou bizona střelil děd,
dal ho do ruksaku a cestou ve vlaku
střelil ho za rumů pět.
®: