Pacifik

Odvážejí dlouhý vlaky moji lásku,
v černým rámu visí jízdní řád
a v trávě čtyřlístek se pro nás někde skrývá.

Najdeš možná zašlápnutou sedmikrásku,
až zůstaneš na kolejích stát,
poznáš, že po ránu se jazz tak špatně zpívá.

®: Znáš mý blues, obyčejný, tichý blues,
stále zní, když nocí bloudí Velkej vůz.

Nad tratí se ranní mlhy povalují,
v očích dálku, přijdeš mi sbohem dát,
proč každá láska vždycky končí nějak divně?

Hvězdný dráhy prosba moje nespomalí,
poslední už píseň začli hrát
a můj jazz po ránu teď nezní nijak vlídně.

®:

®:

Marnej pláč a marný moje zaklínání,
každá cesta jednou konec má
a v jazzu utopím tu svoji divnou lásku.