Pacifik

Vš ^Dmi echny věci už mám od mlhy pr ^C ovlhlý,
přesto d ^B ržím tu stráž s podzimním dn ^A em,
štěstí n ^Dmi ení mít jen pořád p ^C ohodlí,
tak se t ^B oulám mezi l ^Ami istí se svým sn ^Dmi em,
kůry str ^Gmi omů se letos n ^C aposled dotýkám
př ^Ami edtím, než kraj půjde sp ^Dmi át,
n ^G ejsem tu cizí, kd ^B yž podzim mizí,
a skř ^C ehlejma rukama chci n ^Ami a struny hr ^Dmi át.

®: K ^F alendář tak jako strom už má jen pár listů
a tma jak černá dáma nám př ^C ichází vstř ^A íc,
j ^Dmi á tu teď stojím jak zbl ^Dmi/C oudilej pes
a n ^D emám už s ^Dmaj7 ílu, má l ^D7 ásko, jak dř ^Emi ív
s t ^Gmi ebou ty sk ^A ály dál l ^D ézt.

Starou tornu už mám celou vodřenou,
s ní jsem prošel ten les už nastokrát,
já se vrátím s jarem, až se ledy hnou
a když sněhy na všech stráních začnou tát,
v duchu počítám roky, co jsem tu zanechal,
jak cizinec nechtěl jsem být,
jedno vím jistě, že na tomhle místě
mý kroky určitě budou dál znít.

®: + /: s t ^Gmi ebou ty sk ^A ály dál l ^D ézt ... :/