Pavel Dobeš

Kuvajtský šejk

Poslyšte pravdivý příběh,který mi vyprávěl kuvajtský šejk

o tom, jak začala invaze, takzvaný útočný break,

na patře hotelu Hilton, kde v těchto dnech přechodně žil,

vyfoukl hašiš a takto k nám všem promluvil:



"Šlo o to: nedělat zmatek, převahu nervových gest,

jakmile z faxu mi vypadla tahleta Jobova zvěst:

vystavit arabským hřebcům letenky na cestu ven,

dříve, než vypukne panika v hromadných ložnicích žen.



Děvčata nechal sem postupně vysadit na hřbety mul

kuvajtský půlměsíc po nebi poklidně plul,

/: dříve než poslední cesty jsou bloknuty nepřáteli,

odchází karavana směrem Bospor a Dardanely. :/



V rozbřesku nad Perzským zálivem zůstal jsem docela sám,

oč tady někomu běží, naftových věží se ptám,

a jak mám utišit gejzír vnitřního napětí strun,

jak z paměti setřít svou krajinu mešit a dun."



Zřetelně ruka mu třásla se - těžko by postrouhal křen,

"omluvte, nervy mám v prdeli, ladies and gentlemen,"

my děs měli v očích a jazyky vypadlé ven,

nejhůře na tom byl psychicky reportér ze CNN.



Na patře hotelu Hilton nám vyprávěl kuvajtský šejk

o tom, jak proběhla invaze, takzvaný útočný break,

a zatím dole do recepce dorazily čtyři muly,

přinesly pozdravy od těch, co po cestě zahynuly.