Když vidím H7 nad polem papírové d E raky,
chtěl bych být d H7 ítětem a draka pouštět t E aky,
poslat mu ps H7 aníčko po režné n E iti,
nakreslit sl H7 uníčko, ať lidem sv E ítí.
Ať svítí k radosti, ať lidem praví,
od lidských starostí ať zvednou hlavy:
podívej, člověče, nasaď si brejle,
vezmi kus papíru, sežeň tři špejle.
®: E Ať jsi, kde jsi, H7 nikdy nejsi
na tom světě s E ám.
Zrob si draka, z H7 azpívej si
pam pa ram pam p E am.
Když vidím na nebi papírové draky,
chtěl bych být dítětem a zůčasnit se taky,
když den se sešeří, domů utíkat,
zasednout k večeři, vyčurat a spát.
Usínat s nadějí, jak usínají děti,
že někde po nebi jejich draky letí,
vítr je jim motorem a všude, kde je víra,
i nebe se svým prostorem se před ním otevírá.
Pavel Dobeš
