Tak už jsme G opět na trávě,
neslavně sk Ami ončil ten náš let,
l C etěli jsme bezhlavě
a dosáhn G out jsme chtěli hvězd.
*: Hmi Letěli jsme spolu ku š C těstí,
už v Hmi ypršelo, už je p D o dešti.
®: Složi G tě žijem, C žijem, s D ložit D/C ě,
složit G ě žijem, ž C ijem, sl D ožitě D/C .
V korytě řeky se zvedá kalný proud,
chtěla jsem létat, tak nenuťte mě plout,
vždyť všude čtu a pokud vím,
tak ženská, to je jenom slabej tvor.
©kola už také mizí pod vodou,
místa nejsou ani náhodou,
jen řeka stoupá z břehů
a povodeň se šíří jako mor.
*: Dívčí představy, ty odplouvají do dálav,
a kluk, co jsem mu patřila, mi mlčky říká: plav.
®:
Tak vidíš, holka, není to tak složitý,
dospěli jiní, teď chápeš to i ty,
a ještě včera bylas’ hloupé rozmazlené dítě.
Teď plaveš řekou, vzal tě její proud,
souhlasíš s ohněm, co musel uhasnout,
až půjdou kolem rybáři, tak chytnou tě i do děravě sítě.
*: Jeden z nich ozdobí ti šaty vzácným kamením,
schováš se za jeho příjmením,
®:
Pavel Dobeš
