Pavel Dobeš

Složitě

Tak už jsme opět na trávě,

neslavně skončil ten náš let,

letěli jsme bezhlavě

a dosáhnout jsme chtěli hvězd.

*: Letěli jsme spolu ku štěstí,

už vypršelo, už je po dešti.



®: Složitě žijem, žijem, složitě,

složitě žijem, žijem, složitě.



V korytě řeky se zvedá kalný proud,

chtěla jsem létat, tak nenuťte mě plout,

vždyť všude čtu a pokud vím,

tak ženská, to je jenom slabej tvor.



©kola už také mizí pod vodou,

místa nejsou ani náhodou,

jen řeka stoupá z břehů

a povodeň se šíří jako mor.

*: Dívčí představy, ty odplouvají do dálav,

a kluk, co jsem mu patřila, mi mlčky říká: plav.



®:



Tak vidíš, holka, není to tak složitý,

dospěli jiní, teď chápeš to i ty,

a ještě včera bylas' hloupé rozmazlené dítě.



Teď plaveš řekou, vzal tě její proud,

souhlasíš s ohněm, co musel uhasnout,

až půjdou kolem rybáři, tak chytnou tě i do děravě sítě.

*: Jeden z nich ozdobí ti šaty vzácným kamením,

schováš se za jeho příjmením,



®: