Pavel Dobeš

Tum, tum, tum!

1. Já miloval jsem život jako nikdo z vás,

jen pro něj jsem byl ochoten si srazit vaz,
mě zajímaly štíty hor a toky řek,
přes potoky jsem skákal, když někde ňákej tek',
a z muziky jsem šílel, když jsem slyšel "tum, tum, tum!"


A všichni moji kámoši, co byli stejně trefený,
dnes mají hospody a bistra, lidé vážení,
pracují v rádiích a bankách, a když byl někdo lump,
no tak holt prostě meje vokna u benzínovejch pump,
ale kam přijdu, stejně slyším jen ...


Mně všechna jídla začla chutnat stejně mdle,
vepřo-knedlo-zelo, pstruzi na másle,
už ani nerozeznám nudle s mákem od masa
a ovoce od zeleniny, dofrasa,
mně do žaludku leze jenom ...


Já můžu jít na rande třeba s mladou Venuší,
dřív jsem v tom uměl lítat od kotníků po uši,
dnes ani nevím, jestli voní jako pytel slaniny,
jestli je černá nebo jestli si s ní čtu noviny,
vždyť jediný, co ještě vnímám ...


Já miloval jsem život jako nikdo z vás,
jen pro něj jsem byl ochoten si srazit vaz,
mě zajímaly štíty hor a toky řek,
přes potoky jsem skákal, když někde ňákej tek',
a z muziky jsem šílel, když jsem slyšel ...

=2.


Mně všechna jídla začla chutnat stejně mdle,
vepřo-knedlo-zelo, pstruzi na másle,
už ani nerozeznám nudle s mákem od masa
a ovoce od zeleniny, dofrasa,
mně do žaludku leze jenom "tum, tum, tum!"