Petr Spálený

Dálka



Tak jsme spolu sedeli
I když nám barman zhás
Mněl v očích dálku a zastavil se čas
A mi v ginu s tonikem si mlčky pilí dál
Dálku,dálku,to prožil a co znál
Délkou,jeho život osud psál

Když se narodil tak snad sudiček pár
Dalo mu dálku ten svůj Danajskej dár
Co se za ní nachodíl a dálky nahledál
Dálku,dálku kde je všech všude se ptál
Dálku,nikdo neznál tak šel dál

Byl u ní párkrát blýzko v srdcích žen
Ale potom místo dálky pouta cítíl musel ven
Je to stejný prokletí jako stíhat vlastný stín
Dálka,dálka jako balón odletí
Z dálky,jsou i krásy kocovin

A tak jsme pilí dál ten svůj gin v toniku
Já zas na baru usedal sám nikám od nikud
Už mi zase připíjel jen můj pohled zrdcadel
Dálku,dálku co já sám v očích mněl
Dálkou,bohu dík i bohu žel