Petr Spálený

Já stále něco čekám, proto stále někam spěchám.
i když vlastně vůbec nevím kam
Hukot motorů, ten mě uklidní,
odnáší mě pryč od všedních dní,
když temnou nocí jedu sám
Stála v dešti na silnici a v okolním světě spícím
zdála se mu spíš jak zjevení
Zastavil jsem okamžitě,
jestli chceš tak odvezu tě,
noc je studená jak vězení

Být sám, to je ten nejtěžší
ze všech hříchů které znám
Žiju dvojím životem, ten svůj si vysnívám
a ve svých snech hotel Blues já mám

Ta dívka se jen usmála a řekla: tam chci jít,
vždyť skutečnost je stálé snění
proč sny neumíme žít
Měla krásné černé zmoklé vlasy,
v modrých očích kapky deště
a já je chtěl z jejích očí pít

Krátkou chvíli trvá štěstí.
přijeli jsme na rozcestí,
řekla mi: tak dík, já vystoupím,
kde je tvůj hotel Blues už vím,
kde je tvůj hotel Blues už vím