Petr Spálený

Prý se mi na čele zračí,
že dávno už smát se neumím,
prosím, stačí,
já pousmát se pokusím

Tu vrásku mám už po léta
a skrývá se v ní Markéta,
i její vlasy, dech i hlas
a údiv můj, jak prchá čas

Když dozrálo víno
tak já zůstal sám
a není mi známo proč
se neumím do smíchu dát

Tu vrásku nosím od dětství
a skrývá se v ní svědectví
i mladší, i ty novější
a smutek, chléb můj vezdejší.
Má vráska čelo protíná
a skrývá se v ní Regína,
i její růž a bledá pleť,
i pláč a slovo neodjeď

Když dozrálo víno
tak já zůstal sám
a není mi známo proč
se neumím do smíchu dát

Ta vráska mě však netrápí
vždyť v sobě smutek utápí
a odkrývá mi každý den
mou melodii na refrén

Když dozrálo víno
tak já zůstal sám
a není mi známo proč
se neumím do smíchu dát

Prý se mi na čele zračí,
že dávno už smát se neumím
Prosím, stačí
já neříkám, já souhlasím