Petr Spálený

Neznámá, toulavá
rozdává všem štěstí, hřích i sůl
Pohrává námi jak příboj pískem sem a tam
Přiznává touhu hledět ke hvězdám
Věčně živá

Tichý hlas
šeptá zas
Je už čas
Tak rozhoď jemnou síť

Kde kdo z vás
snad tuší kolik tváří láska má
Však pro mě stokrát více zůstává
věčně čistá

Chtěl bych dát
víc než brát
Jednou snad
jí obě ruce dám

Kolikrát se za mnou láska jenom ohlédla
Někdy rodá, někdy zas pobledlá
věčně jiná

věčně jiná