Petr Spálený

Má, dva roky má

Mám holku správnou, jak má být
A sní se učím znova žít
Od ní se učím, co je klid
My rozbouráme celý byt

Tak jsem se léta nezasmál
A nenavštívil žádnej bál
Jsem chvíli žebrák, chvíli král
Jsem třeba pták a koní pár

Říkám ji o tom, co je sen
A proti snu je bílej den
Má dva roky, má
Zná i písně co znám já
Jak radost chodí krajinou
A všechny smutky pominou
Jsem chvíli žebrák, chvíli král
Jsem třeba pták a koní pár

Já bejval kdysi vážnej pán
To ještě, když jsem bydlel sám
A teď se učím novejm hrám
A posmívám se hodinám
Učím ji zvedat telefon
Ukážu ji, jak se chová slon
A jak se hladí velkej pes
A jak vypadá černej les

Říkám ji...