Petr Spálený

U Rotta

Když lásku straší samota
a osud život zamotá
postávám v krámě U Rotta
hledám skobu bez mota

Na půdě jí potom zatluču
do škvíry někam do trámu
jen místo sebe pověsím
kilovou šišku salámu

Z vikýře vidím pastýře
jak pase hvězdy k nevíře
chléb se sádlem má v papíře
a pije mlhu z talíře

Kolem něj tisíc beránků
si hladí kožich ve vánku
svatý Petr ve stánku
chce vidět mojí občanku

To nebe plné poklidu
a nekonečné přízně
mě zpátky na zem vyhání
a usvědčuje z žížně
z okapů vodou dešťovou
připíjím tu všední chvíli
žít v klidu zcela bez strastí
je zkrátka nad mé síly

Člověk steskem naříká
má koupit někde ratlíka
ten šťastní je jak před bohy
si klidně čůrá na rohy

Za šanci chodit po světě
na nebe hledět zdola
i skoba volná jedině
pro blázna nebo pro vola

Když lásku straší samota
a osud život zamotá
očima tlačím Malý vůz
do kraje štěstí kde z ní blues
bez andělů a chorálu
blues co živí zpívají
pro živé někde v lokálu
pro živé v začouzeném lokálu