Petr Spálený

Rytíř odjel do pohádky
Teď se s koněm zase zpátky
plouží

Když má žízeň a je v lese
Co má dělat, napije se
z louží

Měsíc veze na pancíři
Kolem mě ho netopýři
Nehlučně a stále víří
Jindy sobě zpívá ospalou
dostubuzenou píseň

Nevnímá už ani vůni strání
Puchýře na bříčcích dlaní
pálí

V tom nedojde k žádné změně
Prach cest bývá víceméně
stálí

Růže v koňské hřívě vadne
Stín je delší než byl za dne
Dřímat by teď bylo zrádné
Proto musí broukat aspoň svou
dostubuzenou píseň

Díky mocných veze s sebou
Jsou jeho zaslouženou
gáží

Nedrží se jako svíčka
Kolik centů jeho víčka
váží

Asi tolik jako moje
I já jsem se vrátil z boje
Dlouhého dne a teď vstoje
Sotva broukám ti svou večerní
dostubuzenou píseň