Příbuzní

1. Na křesle zbyl jen otisk tvůj,
něco vonící z vázy,
prázdnej pokoj ozvěnou zní,
desku pod jehlu dávám.


Na návštěvu přišel mi host
a ty mi tu scházíš,
Karel Plíhal s námořníkem,
jeho lodičce mávám.


®: Kdepak asi teď seš a jestli taky ti scházím,
kdopak tam u tebe je, je hezká aspoň jak já,
otoč si prstýnkem, blíž budem si, miláčku můj,
jak jsme si slíbili už dávno.


Peřina, tvůj polštář a hlas,
co v dopise svádí,
svádí k slzám, jinej ses zdál,
když láskus mi slíbil.


®: Kdepak asi teď seš a jestli taky ti scházím, ...


®: Kdepak asi teď seš a jestli taky ti scházím, ...


Na křesle zbyl jen otisk tvůj,
ú-ú-ú,
prázdnej pokoj ozvěnou zní,
desku pod jehlu dávám.