Radúza

Prší, choulím se do svrchníku,
než se otočím na podpadku,
zalesknou se světla na chodníku,
jak pětka na věčnou oplátku,
slyším kroky zakletejch panen,
to je vínem, to je ten pozdní zběr,
každá kosa najde svůj kámen,
to je vínem, ber mě ber.

Studený nohy schovám doma pod peřinou
a ráno kafe dám si hustý jako tér,
přežiju tuhle neděli tak jako každou jinou,
na koho slovo padne ten je solitér.

Broukám si píseň o klokočí,
prší a dlažba leskne se,
nohy chladnou a hlava ta se točí
jak světla na plese.

Studený nohy schovám doma pod peřinou
a ráno kafe dám si hustý jako tér,
přežiju tuhle neděli tak jako každou jinou,
na koho slovo padne ten je solitér.

Studený nohy schovám doma pod peřinou
a ráno kafe dám si hustý jako tér,
přežiju tuhle neděli tak jako každou jinou,
na koho slovo padne ten je solitér.

Tak mám anebo nemám kliku,
zakletá pana směje se,
a moje oči lesknou se na chodníku,
jak světla na plese.

Studený nohy schovám doma pod peřinou
a ráno kafe dám si hustý jako tér,
přežiju tuhle neděli tak jako každou jinou,
na koho slovo padne ten je solitér.

Studený nohy schovám doma pod peřinou
a ráno kafe dám si hustý jako tér,
přežiju tuhle neděli tak jako každou jinou,
na koho slovo padne ten je solitér.

Studený nohy schovám doma pod peřinou
a ráno kafe dám si hustý jako tér,
přežiju tuhle neděli tak jako každou jinou,
na koho slovo padne ten je solitér.