Reflexy

Jsem to já, když se probouzím
a slunce musí spát.
Projdu se po všech nárožích
a mám se akorát
je to málo na co čekám,
ale čekám na to rád.


Parta snů na ni vzpomínám
to měl jsem chuť se smát
kruh blíženců to tě osloví
neměls proč se rvát
čas byl úrodný to ta touha v nás,
nikdo nešel spát.

R: Stále cítím dech party šílenců
co všechno zvládli
mráz a na zádech hejna mravenců
když vzpomínám si
život se nesměl vážně brát.

Procházím každou ulicí
a tváře nevnímám
prohlížím svědky stojící
ty domy dobře znám
probouzí mraky vzpomínek a jizvy starých ran.
magneťák co moc nestíhal
a křičel ze všech sil
ostrý zvuk kovových kytar
a jindy Karel Kryl
to kouzlo z nás už nezmizí jen čas je ukrývá.