Emi Náš tatíček nebožtíček ledacos vědel,
Emi nám ubohým D/F cikáňatům nic nepovědel.
H Uměl Emi pít, H uměl Emi hrát,
Ami6 měkce F#7 dělat, H tvr F# dě H spát,
Emi za C pět C/H prstů
Ami pěk Ami6 né Emi/H věci H kupo Emi vat, hoj,
H Emi H Emi Ami6 F#7 H F# H7
Náš tatíček nebožtíček o nás málo dbal:
Měl podivnou píšťaqličku, nám ji nenechal;
kde však jej uctili, dobře mu zaplatili,
div divoucí na své oči spatřili.
Z kapsy vyndal píšťaličku, oheň rozdělal,
jak zapískal, všecky šváby z domů vyvolal.
Musil šváb ze vrátek, napřed nebo nazpátek,
Potom dostal červeňoučký kabátek.
Jak zapískal na píšťalku po vsi po městě,
hned za ním německé myši byly na cestě:
Musely vandrovat, podle něho tancovat,
S hráze chutě do rybníka hopovat.
Ach, taíčku nebožtíčku, kam jsi rozum dal!
Kdybys nám byl píšťaličku aspoň odkázal!
Máme teď nouzi třít, mohli jsme se dobře mít,
V Čechách tak i na Moravě pansky žít.
Spirituál Kvintet
