UDG

Jsem beduín
Co jde odnikud nikam.
Příběh je poušť
Já pomalu si zvykám tak žít,
Pomalu si zvykám tak žít.

A žít neumím
Jen tak neklidně těkám.
Dotek je spoušť
A co od něho čekám nic víc,
A co od něho čekám nic víc.

Mám tisíc barevných představ
O zemi písku a dlouhých stínů.
Tisíc a jednu noc nespat
Chci v zemi zpěvů muezzinů.

Mám tisíc barevných představ
Cestou do oáz - vlhkých rtů.
Toužit a nikdy to nevzdat
Po těle štíhlých minaretů.

Je jedno jakej směr
Na poušti hodin už se stmívá
Na cestě uvězněn
Čas klidně běží a já si zpívám:

MMMMMMMM...
ÓOOOOOOOO...

Jsem beduín
Co jde odnikud nikam.
Příběh je poušť
Já pomalu si zvykám tak žít,
Pomalu si zvykám tak žít.

A žít neumím
Jen tak neklidně těkám,
Dotek je spoušť
A co od něho čekám nic víc,
A co od něho čekám nic víc.

ÓOOOOOOOO...