Václav Koubek

Dědek

Transpozícia ( -2 -1 0 +1 +2 )

1. Emi Kouzelnej dědek dneska mě oslovil,
spolu mi kachnám D drobili chléb.
Emi Mráz nám svým potem po tvářích laskal,
u břehu potok D brousil si led
a Emi bílý jizlivý tiše se smál,
za vousy D dědka do vody bral
a Emi dědek jak stál
tak potok ho sejmul a vzal na sebe D dědkovu tvář.

Emi „Proč tu stál?" G ,
Emi jsem se ptal G ,
Emi z dálky mi dědkův hlas
tiše D odpoví G dá.
Emi Věř, že vo G dy čis Emi
k tobě ne D doplu G jí,
Emi věř jen G vodním cest Emi ám,
ty tě D doprovo G dí, zkus Emi jít.

2. G Sešel jsem z mostu
a proti proudu po břehu D šel,
G míjel se stovky
bezvládných pokleků D těl.
Ta Emi těla se smála,
chtěla mi okázat D směr,
Emi já jen G slyšel:

" Emi Věř, že G vody čis Emi tý,
k tobě D nedoplu G jí,
Emi věř jen G vodním ces Emi tám,
ty tě D doprovo G dí, zkus Emi jít".

Šel jsem prudkou strání
a nohy G za sebou Emi táh´,
špičkou bot dělil jsem kopec
na G dva Emi krát,
slunce mi ob G líklo Emi tvář,
mně přišlo D smutno G zas, marno Emi zas.

3. Tu najednou nade mnou dlaň roztáh´ černej mrak
a voda se valí mou stopou jak živej drak,
kde stopy mé, tam jak je mohutný silný tok,
mílí stal se mi krok.

Věř, že vody čistý,
k tobě nedoplují,
věř jen vodním cestám,
ty tě doprovodí, zkus jít.

4. Kouzelnej dědek dneska mě oslovil,
spolu mi kachnám drobili chléb.
Mráz nás svým potem po tvářích laskal
u břehu potok brousil si led
a bílý jizlivý tiše se smál,
za vousy dědka do vody bral
a dědek jak stál tak potok ho sejmul ...