Věra Martinová

^G Přicházel s ^D rosou každé ^Ami ráno
na dveře ^C psal mi, že je ^G sám ^D , ^Ami , ^C
G a já si ^D tolik přála ^Ami jen
podlehnout ^C jeho nástra ^G hám. ^D , ^Ami , <sup>C

Ami</sup> Byl plachý, ^C doteků se ^D bál,
^Ami když mluvil ^C očima se ^D smál.

R: ^G Říkal mi ^C plný lásky, ^D dál jen ^C vej ^D di,
^G do snů pro ^C zlatovlásky, ^D dál jen ^C vej ^D di,
^G pro štěstí ^C bez nadsázky, ^D dál jen ^C vej ^D di,
^C do mých snů ke ^G hvězdám ^D , ^Ami , ^C

Přicházel s rosou každé ráno,
bál se mě jenom obejmout.
Snad čekal na zázračný den,
zatímco ztratil horký proud.
Byl zvláštní, dnes to dobře vím,
v myšlenkách dál mu odpouštím.

Ref.:
...do mých snů, někam ke hvězdám
do mých snů, ke hvězdám
do mých snů, někam ke hvězdám
do mých snů, ke hvězdám

Ref.:
...vejdi dál, vejdi dál