Vladimír Mišík

Konec básníka

Transpozícia ( -2 -1 0 +1 +2 )

E Sedím, mlčím, koukám z okna, A venku je čas podzi D mní,
E zvolna ve mně roste touha A napsat D báseň inti E mní, A , D
E a tak se toulám ulicemi, A hlavu jako rule D tu,
E inspirace nepřichází, A a tak jsem D skončil v bufe E tu. A , D
E , A , D

H Těch námětů pro mou C#mi báseň, H hned mě v čelo líbá E múza,
C#mi intimní věc řeší G#mi z citu, F#mi dělný lid a taky H lůza.

E Tu se Franta buší v prsa, A hubu plnou D láku,
E Pepovi jak svedl ženu, AD když byl Pepa E v háku, A , D
E přišla Anča s novinama, A zadnici jak matra D ce,
E za pivo ji přes ní plácnout, A a tak vy D padá legra E ce. A , D
E , A , D

H Manželky jsou všechny C#mi čůzy H a politika E kravina,
C#mi přines Lojzo další G#mi rundu {F#mi G#mi a zpívat se začí H


E Kolíne, Kolí D ne A , E stojíš v pěkné rovi D ně. A
E Kolíne, Kolí D ne A , E stojíš v pěkné rovi D ně. A

E Veselo je, pivo teče, A vystřídá se D spousta hostí,
E když pak v noci zavírali, A byl jsem D celý rudý E zlostí, A , D
E básníkem už nechci být, A básně spláchnu D splachovátkem,
E a hned jak to bude možný, A chci se D státi bufe E ťákem. A , D
E , A , D


jó bufťákem a chci se státi bufťákem....