Vlasta Redl

Jó, taky jsem hrával tyhle výškové práce,
to není žádná opera,
celý den viset jak na oprátce,
tak voní chleba montéra.
Montuju potrubí, mosty a přehrady,
sotva kdy upadám do téhle nálady,
když nepomáhá vodka ani džus.

Jsem velký hříšník, proto mě měla tolik ráda,
a zestárla dřív, než dospěla,
a tak nejvýš, jak umím, vážu si padák,
i kolem křížů kostela.

Řek' jsem jí: holka, všechno ti vydrží tak dlouho,
jak dlouho to k tobě putuje,
ale co je navždy, to nepřijde nikdy,
protože prostě to tu je.

Montuju potrubí, mosty a přehrady,
jen občas upadám do téhle nálady,
když nezabírá vodka ani džus,
tak dobře, dobře, dobře, dej to sem, já zahraju blues.
Nedělej na mě ty psí oči, já znám tu Stairway do nebe,
mě už dnes těžko přeochočíš, tohle fakt není pro tebe.
Znám taky blues pána, co se toulá světem sám,
blues čtyř stěn, žen, prázdna, které objímám,
blues, které dávno už musím umět hrát.

Když zavřu oči, vidím zas holky z první řady
a kolem nich místní šumaře,
od sloupu k sloupu jim natahuju struny
na krásné modré kytaře.

Montuju potrubí...