1. Př C išel jsi odněkud z hor,
j F eště déšť na kabátku,
dv Fmi ě modrý slunce v oč G ích
uprostřed v C ánočních sv C/H átků Ami , Ami/G ,
a ř Dmi ek' jsi F+ : t E7 ady budu sp Ami át, F , Dmi
a ř Fmi ek' jsi: t G ady budu sp C át G .
®: N C aděje, co pláčou na papíru,
touhy lidí co ztratili svoji víru,
ž Dmi ivot malovanej v dotazníku,
s Fmi rdce tvarovaný do perník G u,
n C aděje, co pláčou na papíru,
touhy lidí, co ztratili svoji víru,
l Dmi ásku milenců až do svítání
n Fmi a věži, kde lidem po klekán G í
se zastavil č C as.
Ten čas ti otupil hrot
všech myšlenek, které šly s tebou,
co se dnes v koutku krčí
a prsty je i v létě zebou,
snad jen lokty jim narostly víc,
když k ránu slunce vyšlo do ulic.
*: Pak v Emi7 íčka sevřená a j D#mi7 en se nedívat,
vz Dmi7 al jsi kytaru a zk G usil vyzpívat.
®:
Přišel jsi odněkud z hor,
říkal jsi, že místa znáš,
kde písničky umírají,
když vítr jim potrhal plášť
a v hlavě z nich nezbylo nic,
když k ránu slunce vyšlo do ulic.
*:
®:
Vlasta Redl
Naděje a touhy
Dĺžka piesne: 03:54