Waldemar Matuška

^Ami Každý den vždy ^Dmi večer nežli ^Ami usínám
^E7 na jednu si ženu vzpomí ^Ami nám. ^E
Ami Že však nejsem ^Dmi sám a soka ^Ami v lásce mám,
^E7 ve snu za ní, jak stín chodí ^Ami vám.

^F Dva se o jedno srdce ^Ami nerozdělí
^F a ona ^Dmi jenom jedno ^C má. ^E7
Ami Cítil jsem, když ^Dmi jsme se spolu ^Ami viděli,
^E7 že si se mnou také pohrá ^A vá.

^A Já se ^C# ptám sám ^D sebe často ^A krát,
^E7 kdy já vaše smutné rety ^A uvidím se ^E smát.
A ^E7 nito, ^A tím chci ^C# říct, že ^D jinou nechci ^A znát
a že ^E7 mám jen vás, Anito ^A rád.

Vím to, ^C# vím, že ^D vaše srdce mám,
^H to je ^H7 tím, že ^E na vás myslí ^E7 vám.
Anito, ^A sám jen ^C# sám, chci v ^D srdci vašem ^A být
^E a že budu, ^E7 to vám přísa ^A hám.

Souhvězdí se přelomilo o půlnoc,
v tichu voní růže mámivě.
Náhle do tmy někdo zvolal o pomoc,
světlo šlehlo nocí mrazivě.

Zas růže zavoněly po okolí,
teď Anitě svou lásku dám.
Pro soka ji srdce už nezabolí,
při tanci ji tango zašeptám.

Já se ptám sám sebe častokrát,
kdy já vaše smutné rety uvidím se smát.
Anito, tím chci říct, že jinou nechci znát,
a že mám jen vás, Anito rád.

Vím to, vím, že vaše srdce mám,
to je tím, že na vás myslívám.
Anito, sám jen sám, chci v srdci vašem být
a že budu, to vám přísahám.

Vím to, vím, že vaše srdce mám,
to je tím, že na vás myslívám.
Anito, sám jen sám, chci v srdci vašem být
a že budu, to vám přísahám.