E V naší ulici se lidé trousí
E bezvousí i ti co mají vousy,
A všichni chodí G#mi7 sem H7 a pod balkó C#7 nem
F#mi6 čekají, A potají, H7 až vyjde Barborka E ven
E Barborko, Barborko otevři E7 okno
A7 dneska je hezký E den
H na okno ti zaťukalo H7 ráno
tak honem E podí C7 vej se E ven.
Všichni tvý ctitelé tam pod tím oknem
teď právě mají sjezd.
Každý z nich se připravuje dávno
o velké lásce řeč pronést.
A Nevědí, že Gdim srdce E máš už zada E7 né
A a že právě A7 proto F#7 každému odpovíš H ne.
Barborko řekni všem, že se tvůj úsměv
jen na mě usmívá.
Ve dne, v noci, večer, ba i ráno
Jsi pro mě E ty a jenom C7 ty,
no vážně E ty, a jedině C7 ty,
E Bar C7 bor A7 ko ty H7 jedi E ná.
Nevědí, že srdce máš už zadané
a že právě proto každému odpovíš ne.
Barborko řekni všem, že se tvůj úsměv
jen na mě usmívá.
Ve dne, v noci, večer, ba i ráno
Jsi pro mě ty a jenom ty,
no vážně ty, a jenom ty,
Barborko ty jediná.
Waldemar Matuška
