Waldemar Matuška

ona:
K ránu sen
si dávam zdát
saně z dávných dob
v něm vidím stát.
Pár kopyt stříbrem
o led zazvoní
v tu chvíli
prásknem do koní.

on:
Ve mdlém světle ranním
kdy už se nedá spát
dojdu s tebou k starým saním
co u vrat budou stát.
Bílou zimní plání
pár kopyt zazvoní
my vsednem do těch saní
a prásknem do koní.

ref:
Hahou koně mí
leťte dál
jak vítr nad zemí
Hahou koně mí
leťte dál
jak vítr nad zemí.
Mám rada hodinu ranní
a sníh
tak leťte kone mí vraní.
Mám rád tu hodinu ranní
a sníh
tak leťte koně mi vraní.

ona:
Sníh je bílý
do všech stran
na něm v dálce
hejno černých vran
a tví koně v páru
se vzepnou samý sval
a už pádí bílou
plání dál.

ref:
Hahou koně mí....

on:
Cestou někde v polích
kde sníh je do všech stran
možná z větví stromů holých
se zvedne hejno vran
lesklé koňské šíje
se vzepnou samý sval
a já jen křiknu hyjé
a pojedeme dál.

ref:
Hahou koně mí....