Waldemar Matuška

Já si vsadil na pár tónů

Já bych v dětství býval rád
dával sklu svůj tvar a řád.
Dál se ze mne v létech mládí,
též pan abbé prý měl stát.

Sám teď nevím, čím bych byl,
mít tak jinej směr a cíl.
Já si vsadil na pár tónů,
pár, těch, místo abych moudře žil.

Nejsem sklář ani pán s límcem bílým,
jen ten chór z dětských snů zní mi dál,
než se v stáří jak strom léty schýlím,
budu žít abych zpíval a hrál.


Prý bych měl spíš příklad dát,
k límci titul mít a řád.
Já si vsadil na pár tónů,
pár, těch, co vám skouším hrát.

Nejsem sklář ani pán s límcem bílým,
jen ten chór z dětských snů zní mi dál,
než se v stáří jak strom léty schýlím,
budu žít abych zpíval a hrál.

Léta plynou, já to vím,
znám, co musím, mám a smín.
Já si vsadil na pár tónů,
tónů, které jsou mi vším.