Waldemar Matuška

^C A proto odpouští má lás ^F ka mému koni,
^G na cestě od ^{F C} te ^G be tu jeho loudavost,
vždyť když ^C tě opustím, nač spě ^F chat, co nás honí,
dokud ^G se nevracím, je na spěch ^{C F} ča ^C su dost.