Waldemar Matuška

Tam, kde končí modřinovej les,
usnul chlapík sotva s koně slez.
člověk těžko chápe,
že tak klidně chrápe. La la la...

Jenže tenhle chlap,
ten by radší skáp,
než si nechat vzít
to sví právo snít.
Jenže tenhle chlap
tu svou túru denní
jezdí čistě kvůli
tomu svímu snění.

Jezdí na koníčku
těch svejch dvěstě mil,
jen aby se řádně unavil.
A pak chvilku, a pak chvilku,
a pak chvilku,chvilku snil.

Že tenhleten chlap,
ten by radši skáp,
než si nechat vzít
to sví právo snít.
Než si nechat vzít
jedinej sen, kterej
se mu vždycky zdává
vo tý malý Mary.

Jezdí na koníčku
těch svejch dvěstě mil,
jen aby se řádně unavil.
A pak chvilku, a pak chvilku,
A pak chvilku, chvilku snil.