žabí majer

O hajném, houbičkách a holčičkách

[D]Sbírali jsme na [A]venkově houbičky[D],
[D]u hájovny potka[A]li jsme holčičky.[D]
[D]Měly 16 let[A],[G]poznávaly [H]svět,
jó divo[G]ký jsou tyhle [A]kočič[D]ky.

Hodně rychle než bys řekl švec,
vylez z chajdy podsaditý stréc
lítý výraz měl, flintu nabíjel.
Blízko cítil jsem kremační pec.

Běželi jsme rychle z lesa ven,
skrýt se v náruč chápajících žen.
Bože zrzavý kdo to zastaví,
kdo vytesá písmena těch jmen?

Usedli jsme v první hospodě.
Nebudeme přeci o vodě!
jenom pár piv dát a něco si přát
a všechno bude zase v pohodě.

Tento den však nešťastný moc byl,
což jsem velmi záhy pochopil.
Přišel jsem z wécé, sáhnul po dece,
vtom však mojí ruku hajný uchopil.

A pak už se strhla velká mela.
Ještě tejden zadek mě bolela.
tahá ze mě broky, kulky, wodnesly to obě půlky,
zeptám se jí jestli by mě chtěla…