Znouzectnost

Balada o po�ahaném andělíčkovi

U svatýho Bartoloměje teď u� se vůbec nic neděje
Ve středověku to bylo jiný, v�dy� �ili taky jiný lidi
A měli jiný starosti a taky jiný radosti
A jinou mentalitu a jinou brutalitu
A mámy děti stra�ívali čertem nebo bílou paní
kulhavou klekánicí, v�echno bylo jiný
Jen pověsti přetrvali o podivných věcích
o podivných postavách za měsíčních nocí
I v Plzni takový místo je, chodíme v�ichni kolem něj
To kdy� nám smůla dupe na paty, to kdy� nám není hej
Tak pohladíme andělíčka na mří�i Olivetské hory
"andělíčku můj strá�níčku" mě smutek trochu bolí
A kdysi sem lidé putovali z bavor dokonce z rakous
prý se tu uzdravovali, říkal jeden francouz
Kdo tam ko�tě polo�il, ne�idů se zbavil
Kdo tam berlu postavil, dokonce sám chodil
A kdo odtamtud něco vzal, se zlou se potázal
kdo berlu, nic moc nekoukal, raději se odbelhal
A stříbrný andělíček na starý mří�i
se na nás trochu �klebí, co je pravda to jen on ví