Hladíte mě pohledem a cukrujete srdce svými slovy,
každý z vás mě políbí a každý z vás mi rád o lásce poví.
Nosíte mi květiny a kladete mi k nohám celý svět,
táhnete mě k zemi, i když prožívám svůj nejkrásnější let.
Ptáte se, proč nebrečím, když celičký svět utápí se v pláči,
kudy se to ubírám a kudy že se cestička má stáčí.
Srdce hoří touhou, Bože, staň se, co se staň,
v dálce vidím oheň čistý, zasněženou stráň.
Ohnivé má vlasy a ve svitu měsíce
oči se jí lesknou, je to čarodějnice.
Nechci vaše dary, proto viníte mě z pohrdání světem,
berete mi milování se stromy a s provoněným létem.
Utíkáte přede mnou, když setkáte se s pohledem mých očí,
kytce to prý prospěje, když prohnilý déšť celičkou ji smočí.
Pak plivnete mi do tváře a vyškubnete pramínek mých vlasů
a zase jdete modlitbou se s pláčem lepších dovolávat časů.
Srdce hoří...
Postavte mi hranici, já pomohu vám na ni sbírat klestí,
dobře vím, co znamená to horoucí a rozzářené štěstí.
Přivažte mě ke kůlu, snad dočkáte se příznivého větru,
a proste o svá znamení a modlete se ke svatému Petru.
Popel vítr rozfouká, vše dokonáno pro klid vašich duší,
kdo může slyšet, slyší:"Světe, srdce moje láskou k Tobě buší!"
Srdce hoří touhou, Bože, staň se, co se staň,
v dálce vidím oheň čistý, zasněženou stráň.
Ohnivé mám vlasy a ve svitu měsíce,
oči se mi lesknou.
každý z vás mě políbí a každý z vás mi rád o lásce poví.
Nosíte mi květiny a kladete mi k nohám celý svět,
táhnete mě k zemi, i když prožívám svůj nejkrásnější let.
Ptáte se, proč nebrečím, když celičký svět utápí se v pláči,
kudy se to ubírám a kudy že se cestička má stáčí.
Srdce hoří touhou, Bože, staň se, co se staň,
v dálce vidím oheň čistý, zasněženou stráň.
Ohnivé má vlasy a ve svitu měsíce
oči se jí lesknou, je to čarodějnice.
Nechci vaše dary, proto viníte mě z pohrdání světem,
berete mi milování se stromy a s provoněným létem.
Utíkáte přede mnou, když setkáte se s pohledem mých očí,
kytce to prý prospěje, když prohnilý déšť celičkou ji smočí.
Pak plivnete mi do tváře a vyškubnete pramínek mých vlasů
a zase jdete modlitbou se s pláčem lepších dovolávat časů.
Srdce hoří...
Postavte mi hranici, já pomohu vám na ni sbírat klestí,
dobře vím, co znamená to horoucí a rozzářené štěstí.
Přivažte mě ke kůlu, snad dočkáte se příznivého větru,
a proste o svá znamení a modlete se ke svatému Petru.
Popel vítr rozfouká, vše dokonáno pro klid vašich duší,
kdo může slyšet, slyší:"Světe, srdce moje láskou k Tobě buší!"
Srdce hoří touhou, Bože, staň se, co se staň,
v dálce vidím oheň čistý, zasněženou stráň.
Ohnivé mám vlasy a ve svitu měsíce,
oči se mi lesknou.