Jakub Smolík

Vyznání

Vždycky když jsem sám,
tak si v duchu povídám,
že být s tebou na vždy bych si přál.

Nechci vůbec nic,
jenom najít k tobě klíč.
K tomu si už nepřidám nic víc.

Vím že jenom s tebou
se mi vítr vyhýbá.
A na hladině
vlna se vzdá.

Vím že s tebou
východ slunce nikdy neskončí.
Tak se ptám.

Řekni mi lásko,
jestli chceš mi taky něco říct.
Jestli chceš mě zachránit,
jestli dáš mi důvod žít.
Řekni mi lásko,
jestli chceš mi taky něco říct, taky něco říct.

Řekni mi lásko,
jestli chceš mi taky něco říct.
Jestli chceš mě zachránit,
jestli dáš mi důvod žít.
Řekni mi lásko,
jestli chceš mi taky něco říct, taky něco říct.

Vždycky když jsem sám,
svému srdci povídám,
že být s tebou na vždy bych si přál.

Chtěl bych jenom mít
tvoje ruce v dlaních svých.
K tomu si už nepřidám nic víc.

Vím že jenom s tebou
oceány ustoupí.
A štěstí mi už neuletí.

Vím že s tebou
východ slunce nikdy neskončí.
Tak se ptám.

Řekni mi lásko,
jestli chceš mi taky něco říct.
Jestli chceš mě zachránit,
jestli dáš mi důvod žít.
Řekni mi lásko,
jestli chceš mi taky něco říct, taky něco říct.

Řekni mi lásko,
jestli chceš mi taky něco říct.
Jestli chceš mě zachránit,
jestli dáš mi důvod žít.
Řekni mi lásko,
jestli chceš mi taky něco říct, taky něco říct.