Jarret

Zítra potkat tě, budu se bát,
že s tebou potkám kus života svého.
Chvíli nechám si o tobě zdát
a klapky na uši, na oči přilepím něhou,
pak nechám tě být.

Tebe rozsypu ptákům jak zrní,
už nemám klíč od tvého klíčení.
Budu se smát i když k smíchu nic není
a vůni tvých vlasů za pár fotek vyměním,
pak nechám tě být.

Zítra až tě potkám, už ti neuvěřím,
zítra až mě potkáš taky neuvěříš, neuvěříš.