Kotvald

1.
Jak bílý holub krouží bílý závoj,
tvář nevěsty chce ještě chvíli hlídat.
Pět prstů do ní vrývá spousty brázd,
chce něhu sít, ať není o ni bída.

2.
Jak bílá saň se kroutí šaty bílé,
tvé panenství by chtěly ještě chránit.
Co s výčitkou, když vzplane suchý chrást
a těla splní srdcím tajná přání.

REF:
Jen den jsi nevěstou,
den pouho pouhý.
Je svátkem krásné smrti,
krásné touhy.

3.
Jak bílý holub vzlétám,
mám v drápcích slzu tvou.
Jak bílá saň tě tisknu,
v tmě slují pod horou.

REF:
Jen den jsi nevěstou,
den pouho pouhý.
Je svátkem krásné smrti,
krásné touhy.