Pavlína Jíšová

Vstává aby nezradil svou skrýš

srdce jisker jsou modrá a svítí když spíš
pouští se mu život blázen stal

duše zpívá že žízeň zná pít vlastní žal


R: Píseň je přítel kámen je směr

černé jsou sítě vlasy dívky Ester

Skrývá se když slunce dlouží stín
nohy těžknou a listí mu přikrývá klín
klášter dnem i nocí vášeň dal
spolu s láskou i jed z úst všech dívek si vzal

R: Píseň je ...

Vstává aby opustil svou skrýš
hvězdy vzhlédnou a v očích jim svítí když víš
krůpěj rosy anděl z křídel pil
dlaně prosí že příští čas rád by zas žil

R: Píseň je ...