Proi!ekt

Pracovni

Každej den, když se ráno vzbudíš – nevíš, co dál
Chvílí sedíš a pak tupě civíš – není, kdo by se smál
Pak rychle vstaneš a hned do montérek – každej z nás to zná
Ta ukrutná rána, plná vzteku a zloby – každej to zná

Ref.
V deset spít a hned v šest zase vstávat – žiješ jako stroj
Ve fabrice aspoň zapomeneš, že život je jen nerovnej boj

Ten, kdo neví, ať je rád, že to nezná – ten každodenní boj
Píchačky a už seš zase v práci, kde proměníš se v pekelnej stroj
Ale tak, jak zlej sen všechno zase skončí – odbíjí půl čtvrtá
Oblíkneš zase boty a kšandy – zahodíš, co bylo do daleka