Dybych věděl

1.
Dybych věděl, potěšení moje,
de ty ležíš, přišel bych já k tobě,
abych se moh´potěšit,
mý srdíčko vobčerstvit.

2.
Pudu já tak k tomu vokýnečku,
zaklepám si na svou bábrličku.
Bábrličko, Bábrle,
poď a potěš srdce mé.

3.
Nač pa bych já tvý srdce těšíla,
dyž já nejsem žádná tvá milá.
Ty s panama nic nemáš,
v ruce držíš breviář.

4.
A dyž nemám, a já mohu míti,
já nemíním v tom stavu umříti,
na postýlce zelený
leží mý potěšení.