Dyž sem já šel po Brnečku

1.
Dyž sem já šel po Brnečku
Dyž sem já šel po Brnečku, po malé straně,
dívala sa panimáma z okénka na mně.
Že má céru jako květ,
lesti já ju budu chtět.
Dáte-li mně dva tisíce
nech je moja hned.

2.
Vyhlédala její céra z okénka na mně,
zakývala prstem svojím, dojdi si pro mně.
Já su panna jako květ,
estli ty mě budeš chtět,
dám ti k růži, dám ti k růži,
dám ti přivonět.

3.
Voněli sme k téj růžičce, dlúho do noci,
nebylo nám v téjto chvíli žádnéj pomoci.
Panimámo nechte si,
dva tisíce ba aj víc,
já si veznu vašu céru
k nám do Kunovic.