Píseň podzimu

1.
Pohleď můj miláčku na snivou krajinu,
jak vítr listím šumí tu píseň podzimu,
slunko jasně svítí na pole, louká, les,
až budeš v dáli žití, zdá li si vzpomeneš.

2.
Štěstí jak motýlek přelétá, tebe šálí,
vzpomínku v duši tvé, proč vidí jen tak v dálí.
život je krásný sen, vzpomínky loudí jen,
na štěstí, na mládí, na lásku zůstal mi žal,
když večer rozechvěn milku jsem líbával.

3.
Až se jaro vrátí a s ním u slunce jas,
tu navrátíš se zpátky, svou milku najdeš zas,
po letech, až zbělá náš ustaraný vlas,
tam zavzpomínáme si na krásný lásky čas.