Smutný klaun (z muzikálu Pokrevní bratři)

Smutný klaun – muzikál Pokrevní bratři

Někdy si už připadám jak smutný klaun.
Když se v noci pod Tvým oknem procházím sám.
Ve tmě černé tak,že v ní i samy hvězdy tonou.
Doufám,že uvidím stín za záclonou.

Marně říkám svojí touze,jdi mi z očí.
Svůj stín přece nikdo nikdy nepřekročí.
Do Tvých dveří po setmění nevcházím já
a přesto se mi dál přicházíš zdát.

Láska to Ti říkám,
bývá moc smutný klaun,
smíchá slzy i smích.
Láska to Ti říkám,
bývá moc smutný klaun,
dál v tmách pod oknem Tvým.

Já sbírám listí a skládám z něj Tvoje jméno.
Marně ptám se lásky,kam má namířeno.
Marně ptám se lásky,co má se mnou asi v plánu.
Ve dne,v noci tím si hlavu lámu.

Láska to Ti říkám,
bývá moc smutný klaun,
smíchá slzy i smích.
Láska to Ti říkám,
bývá moc smutný klaun,
dál v tmách pod oknem Tvým.