Aleš Brichta

Občas mi příjde že jsem jako hrací kostka
zatínám zuby v duchu počítám si do sta
život se mnou třese zkouší obrušovat hrany
když se mnou hází ví že mám to spočítaný
A ze všech málo dává na vybranou
jestli jsem cinklej stejně padnu jednou stranou
osud je pašák dávno plánuje svou vizi
asi by chtěl vidět mý parte v televizi

Čím dál víc se mi stává že svý já už nepoznávám
Čím dál víc se mi stává že skouším s proudem jít

Občas mi přije že jsem jako hrací kostka
po stole skáču netuším čeho se dočkám
tu mojí snahu kolem sleduje pár lidí
někdo má radost někdo mě zas nenávidí
Všechny ted zajímá jen kolik na mě padne
jestli se vydělá a nebo všechno zvadne

Čím dál .........

Jen tak se kutálím občas mě pochválí
jindyjsem poslední koho by chtěli znát
ve skříni výkladní chechtá se pokladník
a něčí ruka se mnou zase začla třást

Čím dál víc se mi stává že svý já už nepoznávám
Čím dál víc se mistává že kráčím s proudem

Čím dál víc.....