Alphaville

Nikdo již nepředstírá, že je svěží
Sluneční paprsky zuřivě pálí
I navyklé ještěrky spěchají v dáli
Kdepak jsou mráčky? - všichni se ptají
Jen modré nebe, až se dech tají!

Mé zlaté dívky již odpluly pryč
Lvi nejsou povinni házet si míč
Pak někdo poruší sedm pečetí
Rozzlobení andělé k nám sem přiletí
Já neodcházím. Přišli pro mě též?
Nevím, jen čekám na letní déšť

Prorokové, když vládnete světu
Vzkažte mu tuhle mou větu
„Až dosud jsem žil správně a pro tebe jsem tady
Tak jen pojď má lásko, změníme svět dohromady“
A jestli nás žár svádí k tomu setkání
Já půjdu až do tajností, směle a bez meškání
Ale pak jsem pochopil, co po nás Bůh žádá
Do každého z nás jiný vesmír vkládá

Mé zlaté dívky již odpluly pryč
Lvi nejsou povinni házet si míč
Už vím, kdo poruší sedm pečetí!
Rozzlobení andělé ke mě přiletí
Já tu jen stojím, však přišli pro mě též...
Nestarám se, čekám na letní déšť.

„Jak nádherný pocit, mám opět slunce v duši
......... právě chladivě prší“