Asonance

1. Tam pod vězeňskou zdí jsem zaslech dívčí nářek:
"Milý, ty mě necháš samotnou,
že jsi z panské sýpky krad,
když tvé děti měly hlad,
v dálce vězeňskou loď vidím zakotvenou."
Ref: Ptákům, těm křídla nevezmou,
dál vznášejí se volní oblohou.
Kde jsou oni a kde jsme my, naše láska a naše sny,
jenom zármutek teď zůstal nad krajinou.
2. Hlas za vězeňskou zdí jí tiše odpovídá:
"Je pozdě, lásko, nesmíš litovat,
vždyť proti pánům jsem se zved,
chtěl jsem změnit tenhle svět,
teď musíš naše děti vychovat."
Ref: Ptákům...
3. Za hrází přístavní noc bledne do svítání,
temný obrys lodi splývá s pozadím.
Těžko se slova nachází,
ať tě, lásko, Bůh provází
na cestě k dalekým břehům australským.
Ref: Ptákům...
*: Kde jsou oni a kde jsme my, naše láska a naše sny,
jenom zármutek teď zůstal nad krajinou...