1. Tam D pod vězeňskou zdí jsem G zaslech dívčí D ná A řek:
D "Milý, ty mě G necháš samot A nou,
že jsi z D panské sýpky G krad,
když tvé D děti měly A hlad,
v dálce vězeňskou loď vidím zakotve D nou."
Ref: D Ptá G kům, těm D křídla nevez Hmi mou,
dál D vznášejí se Hmi volní oblo A hou.
Kde jsou D oni a kde jsme G my, naše D láska a naše A sny,
jenom zármutek teď zůstal nad kraji D nou.
2. Hlas za vězeňskou zdí jí tiše odpovídá:
"Je pozdě, lásko, nesmíš litovat,
vždyť proti pánům jsem se zved,
chtěl jsem změnit tenhle svět,
teď musíš naše děti vychovat."
Ref: Ptákům...
3. Za hrází přístavní noc bledne do svítání,
temný obrys lodi splývá s pozadím.
Těžko se slova nachází,
ať tě, lásko, Bůh provází
na cestě k dalekým břehům australským.
Ref: Ptákům...
*: Kde jsou D oni a kde jsme G my, naše D láska a naše A sny,
jenom zármutek teď zůstal nad kraji G nou D ...