BEZPATYBOTY

Sebevrah

SEBEVRAH

Je to už dlouho co jsem o něco ještě stál
dneska by mě už někdo nepoznal
vždy když jde den spát se probouzím
a uvažuju o tom zda mám či nemám žít

Teď v podzemní dráze sedím kde je děsnej smrad
v myšlenkách se topim když v tom stanice Vyšehrad
po mostě pár kroků popravici dlouhej plot
dívám se krz dráty a pot mi stéká do bot.

Prolétám městem s křídli Pegasů
a letu bez ostychu podléhám
vítr mi cos šeptá do vlasů
ale já mu jenom křídly zamávám.

Bál jsem se jen bál a lidi nevnímal
když jsem se přes ten klandr nahýbal
zavírám teď oči a chci bejt jako pták
pak poslední krok a do Nuslí odlétám.

Prolétám …

Mám jen mám já nemám vůbec nic
byla to jen kráva a já byl hloupej panic
už mě lezlo krkem vedle ní se denně probouzet
tak dneska už mě čeká jen ten poslední let

Prolétám …