Bílá nemoc

Rychlý políbení, pomalej číšník
a co přijde dál,
tělo pod šaty napjatý máš,
není na modlení,
nohy neukrýváš, mý poslední pokušení.

Zase něco jak dým do očí stoupá
a co přijde dál?
Láska na lžíci tající led,
ještě smířit se s tím,
hořký mandle i svět,
to neštěstí černýho štěstí, tvýho štěstí,
koneckonců, dávno víme svý.

Pustou ulicí k ránu ze tmy přiklopýtá novej den,
jen mi rozdíráš ránu lehce přiopitá, odejdem.
Tichej byt, milostnej klid odpoledních snídaní,
to je ráj, odkud navždycky zůstanem vyhnaní,
další ráj, odkud navždycky zůstanem vyhnaní.

Mince utopený lákavě svítí
a co přijde dál,
k čemu najednou nade mnou jsou
křídla ulomený?
Nejsem na kolenou, jsem z nedělí unavený.

Stovky pitomostí hlavou mi táhnou
a co přijde dál,
dlouhý večery Bechery pít
s nudnou společností,
těžko z nevěry žít,
to neštěstí skrytýho štěstí, tvýho štěstí,
koneckonců, dávno víme svý.

Pustou ulicí k ránu ze tmy přiklopýtá novej den,
jen mi rozdíráš ránu, láhev nedopitá, odejdem.
Tichej byt milostnej klid odpoledních snídaní,
to je ráj, odkud navždycky zůstanem vyhnaní,
je to další ráj, je to další ráj,
další ráj, odkud navždycky zůstanem vyhnaní.